Přes noc čtyřicítkou, aneb jak se vyrovnat s přibývajícími lety
Když mi táhlo na třicet, měla jsem z toho docela psýchu. Rok jsem řešila, že až přijde ta dvacet devítka, musím si pořádně užít tu poslední „dvojku“, protože pak už budu úplně v háji. Ve třiceti jsem se pak rozhodla, že už mi bude třicet navždy. Ať si všichni stárnou, fotrovatěj, dědkovatěj, vráskovatěj… ale mě do toho netahají, mě...
Eva Holíková914x
